V dnešní době se jen málokdo nepotkal s tématem péče o sebe samotného, tedy jak se správně stravovat, pohybovat, relaxovat, nastavit a udržovat psychohygienu. Témata nás zaměstnávají tak moc, až jsme nakonec ve stresu, že nic z toho neděláme správně. K tomuto stresu si můžeme přičíst ještě celkový stres z organizace našeho života, práce, mezilidských vztahů, nedostatků financí a hned jsme u poznání, že jsme v neustálém napětí. Ztrácíme schopnost se uvolnit, radovat se z momentálního prožitku, vidět věci nově a jinak, ale zároveň pozitivně. Jsme v permanentním stresu.
Stres, slovo, které zná každý z nás. Pokud jej dlouhodobě neřešíme, může mít velmi neblahý vliv na naše tělo, na všechny jeho systémy. Od svalového aparátu, přes dýchací soustavu, trávicí systém, cévní a lymfatický systém, endokrinní systém, imunitní systém až po nervový systém. Stres přímo ovlivňuje náš celkový fyzický i psychický komfort.
Když jsme ve stresu, naše svaly reagují zvýšenou tenzí, zejména v oblasti krční páteře, ramen, podél páteře, a také v oblasti kyčlí. Tělo se tímto reflexivně připravuje na možné nebezpečí. Reakce těla je správná, ale nesmí být trvalého rázu. Neustálé svalové napětí může vyvolat, a často se tak i děje, bolesti svalového aparátu. Také bolesti v krční páteři, které jsou často spojeny s migrénami, stejně tak i bolesti v hrudní a v bederní části páteře spojené s blokací žeber, obratlů a kloubů.
A od tohoto je už jen kousek k vadnému držení těla. Nahrbená těla s předsunutou hlavou můžeme denně vidět na ulicích, všude kolem nás.
Mimo jiné, často je nesprávná postura těla zmiňována jako průvodní symptom psychických onemocnění, jako důsledek negativní nálady. Ale může to být i naopak. Některé vědecké studie, například z Nového Zélandu, naznačují, že právě správné postavení našeho těla může zlepšit celkový psychický stav, dokonce i léčit lehčí až středně těžké formy deprese.
Díky stresu se také mění způsob, jak dýcháme. Nastupuje pouze hrudní dech, což je pro naše tělo nedostatečné. Správné dýchání je pro nás velmi důležité, ovlivňuje celou řadu procesu v lidském těle. věděli jste například, že:
Dech má samozřejmě také vliv i na posturu našeho těla. A i srdce nám dá téměř okamžitě vědět, že stres je přítomen, kdy díky zvýšeným hladinám stresových hormonů, jakými jsou adrenalin, kortizol a noradrenalin se zvyšuje krevní tlak. Téměř okamžitě můžeme pocítit důsledky zvýšeného krevního tlaku, bušení srdce. Dlouhodobé vystavení stresu vede k potížím s krevními cévami (například kornatění) či zhoršení nebo ztrátě zraku, a srdcem samotným, k riziku infarktu myokardu, nárůstu váhy a podobně.
Stresové hormony do našeho těla uvolňuje nervový systém, přesněji jeho část zvaná sympatikus, která stres vyhodnotí jako poplach a připraví tělo na možné nebezpečí. Sympatikus je v rámci této přípravy zodpovědný za celou řadu změn v mnoha dalších systémech našeho těla. Například již zmiňované zvýšení krevního tlaku v cévním systému a srdci.
Nebo změny v trávicí soustavě. Neustálé se přejídání je častý doprovodný symptom stresu. Plný žaludek nervový systém totiž vyhodnocuje pozitivně, jako situaci, kdy mu nehrozí nebezpečí a tudíž se zklidňuje. Lidé, kteří jsou ve stresu tak často tloustnou. Ale zároveň mohou být podvyživení, protože stres rovněž ovlivňuje, jaké živiny trávicí trakt absorbuje, a jak rychle jím projdou. Chronický stres má tak na svědomí nadměrnou zátěž všech systémů v našem těle, a jednoznačně může vést k negativnímu dopadu na jejich fungování.
Nic v našem těle nefunguje samostatně, ani jeden náš systém toho není schopen, všechny jsou vzájemně provázané, propojené. A stejně tak komplexně bychom měli i my přistupovat k péči o naše tělo. Nelze provádět pouze fyzická cvičení, aniž bychom se vyhnuli klíčové práci s dechem, myslí a koncentrací. Tedy aniž bychom se vyhnuli vědomé celostní práci s naším tělem, působili na všechny jeho smysly.
A o tomto propojení je i hormonální jógová terapie pro ženy, jejíž neoddělitelnou součástí i část antistresových asán a technik.
S láskou, vaše ANDREA